Slunce, seno, jahody: Zdeněk Troška zaměstnal téměř celou rodinu

05.05. 09:00 | Autor: - red -

Helena Růžičková nešla jako filmová maminka pro ránu daleko.

Když se v roce 1984 objevila v kinech komedie Slunce, seno, jahody, bylo to něco jako zjevení. V době normalizace, kdy ve filmech i v tisku fungovala tvrdá cenzura, bylo natočení takto lechtivé komedie opravdu velkou odvahou. A tuto odvahu neměl nikdo jiný než režisér Zdeněk Troška (70), který navíc děj filmu umístil do svých rodných Hoštic u Volyně a zahrála si v něm téměř celá vesnice.

Komedie měla tak velký úspěch, že v roce 1989 byl uveden druhý díl Slunce, seno a pár facek. Po revoluci, v roce 1991, pak sérii završil závěrečný díl s názvem Slunce, seno, erotika. Přitom právě první část trilogie - Slunce, seno, jahody - vznikla tak trochu náhodou. Na každoroční schůzi na Barrandově Zdeněk Troška kritizoval stav československé kinematografie. Konkrétně fakt, proč dovážíme italské komedie, když si je můžeme natočit sami. Tehdejší ředitel mu odvětil, ať tedy nějakou natočí. A Zdeněk Troška ho vzal za slovo.

Při hledání námětu se inspiroval ve svém dětství, které strávil v jihočeských Hošticích u Volyně. Na tomto místě se odehrává děj všech tří dílů, poslední díl byl zčásti točen i v Itálii. Malý Troška je v podstatě předobrazem malého Jiříka Škopka. Troška v mnoha rozhovorech vzpomíná, jak jeho skutečná maminka také nešla pro ránu daleko stejně jako filmová paní Škopková.

Filmové Hoštice

Ve filmu Slunce, seno, jahody se objevují reálná místa Hoštic, jako jsou domy hlavních hrdinů, hostinec, kravín, zámek, mlýn, kostel či fara.V současné době jsou Hoštice stále vděčným cílem turistů a v podstatě malým skanzenem Troškovy trilogie. U filmových míst jsou mnohdy i fotky herců, třeba na okně hospody je fotografie servírky Miluny a skutečně to na první pohled vypadá, jako by tam myla okna i nyní.

I Hoštičtí hvězdami filmu

Hlavní role ztvárnili jak populární čeští herci, tak neherci a téměř celé Hoštice. Škopkovou si s gustem zahrála Helena Růžičková, v roli jejího manžela ji skvěle doplnil Stanislav Tříska. Růžičková si ho pro roli svého manžela sama vybrala. Mladíka Vencu, o jehož přízeň svádí boj Blažena s Milunou, si zahrál Broněk Černý. Na konkurz původně doprovázel kamaráda, ale nakonec roli získal on sám. U herectví však nezůstal, po natáčení se vrátil k původní profesi řidiče kamionu.

Zajímavostí je, že představitelce Blaženy - Veronice Kánské - bylo v době natáčení pouhých 16 let, Petře Pyšové alias Miluně dokonce pouze 15 let. V mnoha vedlejších rolích si zahráli i obyvatelé Hoštic nebo Troškovi příbuzní. Představitelky místní drbny Kelišové (Marie Švecová) i maminky Venci a současně sousedky Škopkových Konopníkové (Marie Pilátová) byly Troškovy vzdálené tety.

I sám režisér Zdeněk Troška se ve filmu objevil, ale tak trochu nepřímo. Ve scéně, kdy je Škopková na hřbitově a chystá se na mši, je z kostela slyšet zvuk varhan. Na ně hrál sám Troška, který je svou hrou na varhany pověstný.

Na povrch vyplave informace, že je Šimon synem krajského funkcionáře, a pracovníci místního národního výboru tak pojmou podezření, že je na ně nasazený. Proto mu nakonec umožní v kravíně realizovat jeho experiment s názvem »dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí«. Brigádník začne pouštět kravám do sluchátek hudbu různých žánrů. Jedné kravičce vyhovuje opera, jiné zase rock či country.

V prvním díle trilogie si bláznivou babičku zahrála Erna Červená.

Tato situace pak způsobí mnoho úsměvných momentů, třeba když žárlivý Venca nemůže Šimonův úspěch vydýchat a naschvál vypíná elektrický proud. Navíc celé situace využívá Blaženina sokyně Miluna, pracující jako servírka v hospodě. Ta si na Vencu dlouho myslela a nemůže se smířit s tím, že právě Blažena by ji o něj připravila.

Vysokoškolský student Šimon Plánička přijíždí do Hoštic na brigádu a je ubytován v rodině Škopkových. Škopková nejprve není z pobytu Šimona u nich v rodině nadšená, pak v něm ale objeví kandidáta na možného manžela pro svou dceru Blaženu a začne jí ho dohazovat.